Ulog (Ulog)
Ulog (v srbské cyrilici Улог) je vesnice v jižní části Bosny a Hercegoviny. Nachází se v údolí řeky Neretvy, v tzv. údolí Borač, hluboko v horách. Administrativně spadá pod opštinu Kalinovik.
Ulog stojí stranou hlavních dopravních tahů, prochází ním jediná silnice, která spojuje obce Kalinovik a Nevesinje. V blízkosti vesnice se nachází Uložské jezero a dále vrcholy Butine, Siljevac a Lonac. Jižně od Ulogu se nacházejí nekropole tzv. stećků. Ulog byl poprvé zmíněn již v 15. století. V roce 1664 jej popsal turecký cestopisec Evlija Čelebi jako vesnici, kde stojí 150 domů. Rovněž se zmínil o místní pevnosti, která však již tehdy byla zpustlá a zarostlá křovím. V letech 1910 až 1912 byla přes Ulog zbudována Rakousko-uherskou armádou silnice. Již od poloviny 60. let 20. století se hovořilo o výstavbě vodní elektrárny na řece Neretvě. Od té doby, i v souvislosti s těžkými životními poměry, začali z Ulogu odcházet lidé do větších měst tehdejší bývalé Jugoslávie.
V roce 2013 měla pouhých 61 obyvatel; v druhé polovině 20. století však byl ještě Ulog domovem pro několik stovek lidí.
Ulog stojí stranou hlavních dopravních tahů, prochází ním jediná silnice, která spojuje obce Kalinovik a Nevesinje. V blízkosti vesnice se nachází Uložské jezero a dále vrcholy Butine, Siljevac a Lonac. Jižně od Ulogu se nacházejí nekropole tzv. stećků. Ulog byl poprvé zmíněn již v 15. století. V roce 1664 jej popsal turecký cestopisec Evlija Čelebi jako vesnici, kde stojí 150 domů. Rovněž se zmínil o místní pevnosti, která však již tehdy byla zpustlá a zarostlá křovím. V letech 1910 až 1912 byla přes Ulog zbudována Rakousko-uherskou armádou silnice. Již od poloviny 60. let 20. století se hovořilo o výstavbě vodní elektrárny na řece Neretvě. Od té doby, i v souvislosti s těžkými životními poměry, začali z Ulogu odcházet lidé do větších měst tehdejší bývalé Jugoslávie.
V roce 2013 měla pouhých 61 obyvatel; v druhé polovině 20. století však byl ještě Ulog domovem pro několik stovek lidí.
Mapa - Ulog (Ulog)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |